Naši vinaři

Tihle borci pro vás makají od rána do večera, abyste si mohli naplno vychutnat ta nejlepší vína. Prohlédněte si, s kým máte tu čest.

Vít Nevěděl: K vínu mě dovedl děda a kroj

17. 01. 2018
David Schön

Vinařství Aurora nás uchvátilo svou mladickou energií a nadšením. Vítek Nevěděl umí s vínem dělat divy a nebojí se experimentovat. Oranžová či nesířená vína nebo kvevri pro něj nejsou ničim novým. A musíme říct, že výsledek stojí za to. Vinařství Aurora a Vítek Nevěděl působí ve vinařském světě zatím jen krátce, ale jistě u nich ještě uslyšíme!

Vinařství Aurora

Hustopeče

Podoblast: Velkopavlovická

Rozloha vinic: -

Roční produkce: 14 000 lahví

Speciality vinařství:

Oranžová, nefiltrovaná

a naturální vína

 

Na webu píšete, že jste se k vinařině dostal díky dědovi. Jak to bylo?

Když už měl přes sedmdesát let, potřeboval pomoci ve vinohradu – tak mě nechal dělat to, co jsem nemohl pokazit. Vynášel jsem réví, ožínal vrší… Časem jsem se hlásil i ke složitějším věcem jako stříhání. Děda neváhal a v únoru, kdy nejvíc mrzlo, mě vzal znovu do vinohradu. Divil jsem se, proč tam jdeme v takovém nečasu, a on řekl: Vinohrad se musí stříhat pořád. A tak to začalo. (smích)

Jak vás „zaučoval“ dál?

Má dva syny, z nichž se žádný k vinařině nehrnul. Já přímo ve sklepě poprvé pomáhal, když děda onemocněl. Jakmile se uzdravil, zase mě vyháněl. Nedal jsem se, a tak mě další rok nechal udělat asi dvacet litrů vína. Asi nebylo úplně špatné, protože mi na něj chodil. (smích) Za tři roky už jsem dělal podobné množství jako děda a nakupoval hrozny od sousedů.

 

Vinaří děda dodnes?

Máme na dvoře v Šakvicích malý sklep, kam se ukládaly brambory a řepa. Hospodářství už neprovozujeme, tak si ho děda vyklidil a své demižony má tam. Jeho původní sklep – taktéž v Šakvicích – jsme rekonstruovali, spravili podlahu, koupili klimatizaci… Probíhá zde veškerá naše výroba včetně řízeného kvašení v nerezových tancích. Ale jde o malý prostor dlouhý jen 6 metrů, takže náš reprezentační sklep o 36 metrech najdete v Hustopečích.

Kdy jste se rozhodl začít vinařinu studovat?

Maturoval jsem z fyziky a deskriptivní geometrie. Ale táhlo mě to k vínu, protože už jako středoškolák jsem naléval na zahrádkářských koštech, chodil v kroji a tak… Uvažoval jsem o vinařské škole, jenže rodiče mě přemluvili zkusit stavařinu. Po půl roce jsem zjistil, že mě vůbec nebaví. Kamarád to měl podobně a rozhodli jsme se vyčistit si hlavu výletem na Nový Zéland, odkud jsme podali přihlášku na obor vinohradnictví a vinařství na Mendelově univerzitě.

 

A co rozhodnutí věnovat se vínu profesionálně?

Věděl jsem, že chci vinaření rozšířit tak, aby uživilo mě i budoucí rodinu. Vůbec jsem si ale nepředstavoval, že tak brzo budeme mít krásný sklep, že hned budeme dělat řízené kvašení apod. Jako pro studenta to pro mě znamenalo nepředstavitelné investice. Rozhodla náhoda, když jsem v zimě roku 2013 vzal své víno na strýcovy narozeniny. Ačkoliv dědovo víno mu nechutnalo, mé ho zaujalo. Sedli jsme si i s jeho společníkem ve firmě, slovo dalo slovo, a rozhodli jsme se otevřít vinařství oficiálně. Z původního plánu na tisíc litrů jsme se dostali na osminásobek. Byla to velká změna – dosud jsem nepotřeboval čiřit, musel jsem se naučit používat větší filtry apod. Ale všechny novinky se zvládly. Navíc se nám rekonstruovaný hustopečský sklep podařilo otevřít ve stejném roce jako vinařství.

Jak objem produkce od té doby narostl?

V roce 2015 jsme se dostali na 12 000 lahví a loni na 13 500. Letos to vypadá na 16 000. Chtěli jsme o něco více, ovšem část hroznů pomrzla. Ideální cílový stav vidím na 30–40 000 lahví, v takové fázi bych nicméně chtěl mít i vlastní vinohrad a výrobní halu.

Odkud berete hrozny?

Většina pochází z Pálavy, z Pavlova a Bavor. Máme odsud Pálavu, Chardonnay a Solaris. Ryzlink vlašský bereme z Březí, z trati Ořechová hora. Krizový rok 2014 vinohradníky hodně protřídil – od těch, kteří alespoň něco měli, kupujeme dodnes.

 

Jak kontrolujete kvalitu u dodavatelů?

Nejezdím tam jen jednou ročně pro hrozny, zajedu ke každému dodavateli několikrát. Ne na kontrolu, ale pobavit se o péči. Některé se mi povedlo přesvědčit, aby vinohrady zatravnili, a už vidí výsledky – jak vinohrad za rok „povyskočil“. Dodavatelé z Pálavy navíc fungují v integrované produkci.

Kdo se kromě vás do chodu vinařství zapojuje?

Pomáhá celá rodina. Strýc se mnou tahá bedny a pomáhá s lisem. Přítelkyně vaří a peče, bratr studuje vinařskou školu a jeho přítelkyně také… Otec se vyučil jako kuchař-číšník, takže nás školí, jak zakládat stoly. Pracuje v autodopravě, ovšem původním oborem se baví a obsluhujeme spolu hosty. I maminka už dostala školení, jak poradit zákazníkům, kteří si přijdou pro víno.

Jak vznikl název Vinařství Aurora?

Slovo Aurora jsme převzali, neboť se tak po desetiletí jmenoval onen hustopečský sklep. Je velmi starý a jako jediný ve městě měl historický název. Miloš Michlovský tu provozoval sklad archivních vín, a když přistoupil ke stavbě klimatizovaných hal, prodal nám ho. Dlouho jsme přemýšleli, zda je Aurora dobrý název i pro celé vinařství. Nakonec nás přesvědčilo setkání s historičkou, která nám vyprávěla o panu Františku Hoškovi – majiteli sklepa v těžké době těsně před válkou a osvíceném starostovi Hustopečí. Právě on spojil výraz Aurora neboli Jitřenka s úsvitem lepších zítřků, českého vína i češství… V jeho sklepě se scházela česká komunita a vznikaly tu silné myšlenky. Tato tradice nás přiměla název převzít.

 

Kolik druhů vín aktuálně nabízíte?

Přes dvacet určitě. Stále máme i jeden Ryzlink rýnský z roku 2013, několik druhů z roku 2014 apod., takže nabídka je poměrně široká. Prodáváme hlavně přímo ze sklepa – zákazníci sem jezdí na akce, rádi se vracejí a odvážejí si víno domů.

Děláte mj. oranžová vína. Čím vás zaujala?

Dostali jsme se k nim postupně – kamarádi dovezli z Gruzie několik lahví, pak jsme ochutnali i moravská od zdejších autentistů. Zlomový moment nastal na festivalu ve Vídni. Viděli jsme, s jakým nadšením výrobci o oranžových hovoří. Navíc jsem si uvědomil, že když už děláme batonáže, můžeme to nechat macerovat déle, není třeba hned lisovat… Dnes máme oranžový Veltlín a Chardonnay. A pořídili jsme i dvě kvevri nádoby, v nichž se právě chystá oranžová Pálava a Tramín.

 

Která vína z nabídky považujete za nejzdařilejší?

Vážím si toho, že nemáme kvalitativní výstřelky, všechna vína považuji za nadprůměrná. Určitě se podařil Veltlín 2016, který se stal hustopečským městským vínem, jímž se radnice celý rok oficiálně prezentuje. Sauvignon se letos podruhé dostal do Pálavské galerie vín. Jsem rád, že se naše malé vinařství prosazuje i mezi renomovanými vinaři.

Chystáte pro vínovníky nějakou novinku?

Budeme pokračovat s nesířenými červenými víny. Nejsou čiřená ani filtrovaná a půl roku ležela v sudu na jemných kalech.

A co koníčky, uděláte si na ně čas?

Mám svou práci s relaxací hodně spojenou. Deset let nosím kroj, který mě k vínu ostatně přivedl. Pořádáme s partou hody, založili jsme dokonce pro kulturní akce spolek. Podílím se na přípravě plesů, organizujeme výšlap na Pálavu. Navíc jako člen Sokola pomáhám s gymnastikou. Je toho na několik životů…

Ochutnejte vína z Vinařství Aurora


Pracuji ...